V první řadě je třeba definovat, co můžeme považovat za autorský text. Zjednodušeně uveďme, že jde o texty uměleckého či vědeckého charakteru, které jsou ale výsledkem tvůrčí činnosti autora. Pokud bychom hledali odpověď přímo v zákoně č. 121/2000 Sb., O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, najdeme ji v § 2 odst. 1, kde je definován předmět autorského práva jako: „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.“

Důležitým vyznačovacím znakem je tedy vzhledem k výše uvedenému to, že text je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. O jaké texty tedy nejčastěji jde? V praxi jsou to především překlady vědeckých studií a publikací, překlady knih, případně překlady divadelních scénářů a jiných textů převážně uměleckého charakteru.

V čem jsou překlady autorských textů specifické? Od překladatele vyžadují nejen jistou dávku „uměleckého cítění“ ale i základní znalost autorskoprávních vztahů. Kromě přístupu k samotnému dokumentu je totiž nutné přihlížet i na výlučná majetková práva autora textu.

Mezi agenturu a klienta jako zadavatele textu tak vstupuje ještě autor zdrojového textu resp. nositel autorských práv, který překlad díla musí povolit. Dohodnutá může být například i následná kontrola překladu či dokonce možnost kontroly před vydáním. Zároveň je důležité uvědomit si další podstatný aspekt překladu autorských textů. I překlad autorského textu se totiž podle zákona považuje za tvůrčí činnost. Překladatelství tedy od umění není vůbec daleko …